Datum: 020419 – 020421
Místo: chata č. 10, chatová oblast Choboty, Seč-Počátky
Účastníci: ministr školství (premiér), ministr financí, ministr dopravy, ministr obrany, ministr kultury a ministr práce.

19.4.2002 příjezd v 14,49 hod. Zatím pouze M626 – osádka – Filip, Roman, Michal. Zásoby přesunuty z vozidla do chaty a 3 basy piva vhozeny do potoka. Jinak následovaly běžné práce podle předem vypracovaných pracovních postupů. 15,56 – příjezd ŠF135 – osádka Jan Mrzena.
Po odebrání několika zkušebních vzorků z lahví G10 a G12 odcházím připravovat naše velice rozsáhlé menu na večerní raut. Odběry tekutin jsme ještě několikrát zopakovali a zjistili jsme, že kvalita je stále lepší. Nastal okamžik, kdy měl do Třemošnice dorazit další z ministrů a to PP ministr kultury. Jediný svolný, který se na Ppeho nejvíce těšil jsem byl já, a tudíž jsem nasedl do svého rychlého šípu a vyrazil směr Třemošnice – Hauptbahnhof. Přijel vlak o dvou vagónech na 17. nástupiště, kolej 3, vlevo. Když se vyvalilo 1524 lidí, tak jsem spatřil jeho. Ověšen kytarou, cestovní taškou a spacím pytlem se po schůdkách snesl ministr kultury. Po přivítání jsem ho naložil a odvezl na místo konání.
V 19,16 jsme již byli v 5/6 sestavě. Maso bylo připravené již z odpoledne a nic tedy nebránilo tomu, začít konzumovat pevné i kapalné suroviny z Kolína dovezené a v chatičce připravené, naklepané, na špejle napíchané a do alobalu zabalené.
S přibývajícím časem se naše filozofické rozpravy začaly měnit v rozpravy nefilozofické, řekl bych až trochu zoologické. Řád do chaosu vnesl zpěv a konzumace americké kukuřičné pálenky. Stále ještě probíhaly odběry vzácných tekutin G10 a G12. Kvalita byla stále lepší. Okolo 23. hodiny začaly někteří členové odpadat. Zůstali jsme pouze dva – já a ministr školství. I na nás se snesla únava a usoudili jsme, že bude lepší přenechat další mírové rozhovory do dne následujícího, tedy do stávající soboty 20.4.2002.
Odchod na lůžko: 0:07,24 hod.

20.4.2002 Ranní ptáče bez lahváče vůbec nikam nedoskáče. Toto přísloví mělo být heslem dne. Také se tak stalo, páč čas vstávání se oproti předchozím akcím přesunul pod magickou hranici 7:00,00 a neuvěřitelných 6:17,54 a to úplně přesně. Někteří začínali snídani kávou i čajem, ale po tomto zahřání žaludků musela zákonitě následovat řádná pauza v požívání těchto nesmyslů. Po vysekání ospalků z očí a ranní cigaretě se některým z ministrů začaly povolovat svěrače.
Začali jsme tedy brzy. V 7:15,43 se kde se vzala, tu se vzala americká kukuřičná pálenka a v 7:32,21 se nám oči leskly jako kapky na stéblech trávy. Několik málo minut jsme posečkali uvnitř a poté následoval přesun ven. Tímto tempem jsme pokračovali až do 11:36,17, kdy se odštěpila vycházkou posedlá frakce. Zbytek šel přemýšlet opět do chaty.
My tři stateční jsme šli lesem do Kraskova, kde bylo všude zavřeno, a tak jsme to vzali kolem kiosku u dědka Novotného. Zde jsme vzali také vzorek z lahví G10. Po krátkém odpočinku bylo rozhodnuto o ústupu za našimi kamarády přes hráz. Volili jsme trochu extrémní cestu přes kamennou hráz, se zařazením několika horolezeckých prvků. Tento způsob však z 1/3 nevyšel a my se vydali po asfaltové silnici bez extrémních prvků. Když jsme traverzovali po hrázi, zahlédli jsme našeho posledního člena – ministra dopravy ve své Nubbiře, jak uhání na místo konání. I my hoši, co spolu takhle chodíme a spousty dobrodružství zažíváme, jsme dorazili. Nastalo veliké uvítání. Naražení sudu G12 jsem ani nepostřehl, zato jsem uviděl špalek ze selete plněný šunkou a už jsem se těšil na jeho nakousnutí. Po několika vzájemných urážkách mezi ministry a zbytečném mrhání materiálem jsme se usnesli na tom, že sport je v životě lidském také důležitý a přesunuli jsme se do temného lesa se sadou koulí na hru zvanou Petanque. Pravda, tato hra se má hrát na rovném vyčištěném podkladu, ale nebudeme jako ti důchodci z lázeňských kolonád a hru si zpestříme mezi klacky a kořeny, na povrchu, kde sklon 10% je úplná rovina. Dobře jsme se bavili a vše důkladně dokumentovali. Když na nás přišla únava a projevila se ztráta tekutin, nezbylo nic jiného než zanechat sportu a napravit tělo. Hra v Petanque se ještě opakovala. Některým ministrům bylo takové teplo, že je tížily i nohavice u kalhot a pobíhali tedy po lese ve slipech a bosí. Viz.:kamerové snímky.
Přiblížil se večer, proběhlo několik urážlivých duelů a kytara opět nastolila pořádek. Od 19:49 do 20:53 nemohu popsat, co se na akci dělo, páč ani sám nevím co se dělo se mnou. Potom následoval pochodňový výšlap do vybagrovaného rybníka s lahví pálenky. Bylo to velmi romantické, ale opět si vzpomínám pouze útržkovitě.
V dalších popisech se vzdávám časového přirovnání, protože se u mě pojem o čase vytratil. Když jsem se probudil v M626 a vystoupil ven, nikdo už u ohně neseděl a já tedy ulehl v chatě.

21.4.2002 Ráno jako vystřižené. Vstávačka byla v 6:34,38. Začátek dne byl velice obdobný jako v den předešlý. Začali jsme teplými nesmysly, ale pak jsme to opět napravili z našeho milého malého soudku. Do nálady jsme se dostali také docela brzy. Řidiči však museli brzdit s alkoholem, protože je čekala cesta domů. Opět proběhla hra Petanque v lese za chatou. Myslím, že úroveň této partie byla ta nejvyšší.
Pokračovalo zároveň i konzumování všeho co se dalo najít. První auto djelo někdy po poledni. Libor a P.P.. Poté začaly nepopulární úklidové práce. I druhé auto se nám vzdálilo přibližně ve 14:00. Zůstali jsme s Filipem sami a dokonali jsme úklid. V chatě tak nikdy dobře uklizeno nebylo, jako po této naší akci, za což všem děkuji a těším se na desítky akcí dalších.

Michal Häusler

t.č. ministr práce v.r.