Akce první aneb jak to viděl Ministr práce

14. -16. 9. 2001

Počasí: celkem ujde
Teplota: snesitelná
Sousedi: žádní „MOTYČKOVÉ“
Osazenstvo: Filip, Roman, Libor, Honza, P.P, Michal

Technické vybavení: litinový gril o rozměrech 29×57 cm, váha 12 kg
přenosná výčepní stolice se solankovým chlazením o průtoku dostačujícím
plastový zahradní nábytek
keramické a skleněné nádoby
kytary a harmonika, (zobcová flétna, o kterou nikdo nestojí)
Materiální vybavení: pivo, kořalka, maso
Nálada: v pořádku
Já Michal a on Libor jsme přijeli na místo konání akce až druhý den, to je v sobotu okolo 13. hodiny. Od ostatních jsme byli přivítáni s dostatečnou úctou, aby ne, když jsme vezli to nejdůležitější a to byl sud piva s výčepem. Nejprve jsme vybalili a poté byla oficiální uvítačka. Jen P.P. zůstával ve stavu spícím, protože den před tím dosti přebral a nějak se s tím šimpanzem nemohl poprat. Když se mi podařilo ho vytáhnout z postele, uvítal jsem se s ním i já a to pomocí skoro plné lahve slivovice, která přivítání nepřežila. Během několika minut jsme se dostali do nálady a dohnali jsme tudíž náš předvoj z pátku. Nyní se prováděla instalace výčepu. Po chvilce jsme přinesli své nádoby a začali jsme je tetovat, jestli v nich není nějaká skulinka nebo trhlinka. Takováto kontrola musí být důkladná, takže se musí i několikrát opakovat. Když jsme naše nádobky pořádně pivem otestovali, mohli jsme z nich konečně i trochu pít. Někdo rychleji, někdo pomaleji. Jak to komu vyhovovalo. Když alkohol v krvi byl již ve větší koncentraci, nabídnul jsem P.Pemu, člověku místa neznalého, krátkou okružní procházku. Zahájili jsme cestou do Počátek a to kam jinam, než do hospody. Bylo zavřeno, tak jsme změnili směr a vydali se směrem na Kraskov. Tam jsme se nachomýtli k vepřovým hodům. Za poplatek 100 Kč jsme mohli konzumovat co jsme chtěli. Dali jsme pivo, ale moc jsme to nepřeháněli jsme to, protože po pivu se blbne. Přešli jsme na kořalku. Po té se člověk ani tak nepotí. Dostali jsme se i k ovárku. Řezník pak začal dělat prejt a P.P. se ujal funkce hlavního rádce a konzultanta při dochucování. Co P.P. řekl, to řezník udělal. Ještě jsme čekali na jitrničky. Co se však nestalo, P.P. objevil nádhernou mlaďonkou dvanáctku. Byla to 12ti letá holka modrooká s blonďatými vlásky a jmenovala se Lenka. P.P. byl unesen a okamžitě se zamiloval. Nechtěl jsem to déle protahovat, vzal jsem jitrnice a P.Peho a už jsme mazali k chatě. Být tam ještě 10 minut, tak se tam P.P. s tím holátkem spustí. Celou cestu mi o ní povídal a neskončilo to ani u chaty, kde to musel všem oznámit. U chaty bylo již rozpito a tedy nálada gradovala. Nejprve jsme si ještě pohráli s jitrničkama a hurá na grilovačku. Gril byl připraven, jen ty třísky z vlhkého dřeva nechtěly nějak chytnout plamenem. Po opakovaných pokusech a za pomoci Naturalu 95 se dílo zdařilo a oheň zaplál. Přisypalo se uhlí, které během několika okamžiků bylo řežavé a to bylo dobrým znamením pro to, aby Honza donesl mísu se stejky. Prvních několik stejků bylo a lá Edmonton Oilers, tj. s příchutí pětadevadesáti oktanového bezolovnatého benzínu. Tato krajová specialita nebyla špatná, ale klasika je klasika. Hodně se jedlo i pilo. Začalo se zpívat a v pozdních večerních hodinách i řvát. Sousedi mají železné nervy, takže celkem pohoda. První, kdo odpadl, byla má zobcová flétnička. Nejprve létala vzduchem, pak se válela v okapu a pak ji už nikdo neviděl. Druhým odpadlíkem byl P.P., který nám poblil 50ti letou břízu. Vše se však zaznamenalo audiovizuální technikou, takže mám proti němu nezvratné důkazy. Pak jsem odpadl i já a tudíž nemohu dále psát, protože už nevím co následovalo. Doufám, že to někdo dopíše. Po ránu jsme omyli výčep a s Liborem předčasně odjely. Hoši ještě zůstali a to další musí napsat sami.